Historie

 

        Franz Rieger.jpg - 50.61 KB   

     

Varhany jsou právem často označovány za krále hudebních nástrojů – na špici mezi evropskými výrobci varhanami pak nepochybně byly a dnes stále jsou nástroje vyroRieger areal.jpg - 180.13 KBbené v Krnově. Varhanářství má na Krnovsku dlouholetou tradici. První zmínky o tomto řemesle pocházejí už z roku 1596. Dostatek dřeva z domácích zdrojů, zde poskytoval úrodnou půdu pro rodící se umělecká díla s osobitými znaky regionu.

Průkopníkem varhanářské tradice v Krnově se stal rodák z vesničky Sosnová Franz Rieger. Narodil se dne 13. prosince 1812. Franz měl od dětství velký zájem o hudbu a řemeslo. Tyto dvě záliby se mu podařilo dokonale zkloubit ve varhanářském řemesle.  Po ukončení střední školy v Krnově se vydal do Vídně, kde se mu dostalo velice kvalitního varhanářksého vzdělání od Josefa Seyberta. Ve Vídni se neučil pouze řemeslo, ale dostalo se mu také poznání kulturního, a zejména hudebního života ve Vídni. V roce 1844 složil závěrečné zkoušky a vrátil se do rodného Krnova už jako mistr varhanář. Krátce poté získal svou první zakázku v zámeckém kostele nedaleko Krnova. Jeho úkolem bylo vytvořit ve své dílně varhany s 20 zásuvky, které byly označeny jako tzv. Opus 1. Už od počátku svého působení byl známý po celém Slezsku jako varhanář vyjímečných kvalit. Společně s výrobou varhan se věnoval také výrobě flašinetů. Do obchodní rejstříku rakouské monarchie byla jeho firma zapsána v roce 1852. Franz Rieger stavěl mechanické nástroje a vybudoval si velmi dobrou pověst a věhlas pro svou kvalitní varhaní výrobu. Společně se svou ženou Rosalii Schmidt vychovával Franz Rieger celkem 9 dětí. Dvě z jeho dětí měly pro varhany stejnou vášeň jako on. Synové Otto a Gustav pokračovali ve varhanářském řemesle ve stopách svého otce. Oba studovali varhanářství ve Vídni. Otto i Gustav se vrátili domů plni nových nápadů a energie. V roce 1872 Franz Rieger převedl prosperující firmu svým dvěma synům. Byl změněn název firmy, a to na Franz Rieger&Söhne a čísla opusů začaly od nuly. Otec jim ponechal volnou ruku a až do roku 1880 vykonával funkci konzultanta. V roce 1886 Franz Rieger umírá.

 

Rieger areal.jpg - 180.13 KB

 

Opus číslo 1 nově vzniklé firmy byl zaslán na světovou výstavu do Vídně, kde v roce 1873 získal zlatou medaili za pokrok a zajistil tak firmě množství objednávek. Rozhodující význam pro rozvoj firmy měla ovšem až světová výstava v Paříži v roce 1878, která kromě mezinárodního uznání přinesla zejména zahraniční objednávky a umožnila rozrůstání podniku.  Již v následujícím roce 1879 zakoupili bratři nové prostory, které lépe splňovaly požadavky nově se rozrůstajícího závodu. Tímto krokem došlo také ke změně názvu na „Gebrüder Rieger“. Světový význam firmy a mimořádná kvalita jejich nástrojů byla potvrzena ziskem titulu „c. a k. dvorní dodvatel“, který byl firmě udělen Rakousko-Uherskou monarchii. Následně v roce 1880 udělil Ottovi císař František Josef I. vznamenání Rytířského kříže. Již  pouchých 25 let po svém vznika čítala firma více jak 150 zaměstnanců pracujících v dílnách zahrnujících téměř několik tisíc metrů čtverečních. Firma vystavěla byty pro své zaměstnance, které se jako první ve městě pyšnily elektrickým osvětlením. Varhany se stavěly v Norsku, Anglii, Španělsku, Turecku, Palestine, Portugalsku, Dánsku, Německu. Výrobky bratří Riegrů putovaly do tak vzálených zemí jako jsou Argentina i Mexiko.

CK medaile.jpg - 167.54 KB

V  roce 1903 umírá Otto Rieger a jeho bratr Gustav se stáhl do ústraní. Vedení firmy tedy přebírá Ottův syn, který se taktéž jmenuje Otta. Otta Rieger mladší byl rovněž výborným varhanářem a založil pobočku firmy v Budapešti, která se těšila velkému zájmu. Pozitivně vyhlížející vývoj firmy byl přerušen vypuknutím první světové války a rozdělením Rakouska-Uherska.

Po válce firma utrpěla, nebyla již součástí Rakousko-Uherské monarchie nýbrž pouze Českého státu. Trh se zhroutil, personál byl zdecimován. Dva roky po válce Otto náhle umírá a v rodině není osoba, která by se ujala vedení firmy. Již na sklonku Ottova života byl generálním manažerem jeho dlouholetý kamarád Josef von Glatter-Götz. Po smrti svého přítele převzal vedení firmy a následně v roce 1924 firmu odkoupil. Novou rodinnou tradici započal společně se svými syny Egonem a Josefem. V této těžké době bylo nutné otevřít nové trhy. Za tímto účelem byla v roce 1926 zřízena pobočka v německém Mockeru. Díky tomuto kroku držela firma v rukou dvě třetiny (více jak 66%) vývozu varhan z Německé říše podařilo se jím tak navrátit společnosti její dřívější věhlas. Mezi léta 1924 až 1939 bylo v Krnově postaveno téměř jeden tisích nástrojů a firma měla zhruba 100 zaměstnanců.  Následující léta ovšem přinášejí druhou světovou válku. V roce 1943 bylo varhanictví zakázáno a firma Rieger byla nucena začít vyrábět střelivo aby přispěla k válečnému úsilí.

 Josef von Glatter-Götz.jpg - 25.40 KB   

 Po konci druhé světové války v roce 1945 byl veškerý německý majetek na základě Benešových dektretů zkonfiskován a německy mluvící obyvatelstvo bylo deportováno. Firma přešla pod státní správu a v roce 1948 byla znárodněna. Ve stejném roce byla znárodněna i varhnářská firma Hermanna Klosse v Krnově. Následně byly obě firmy sloučeny pod názvem „Továrny na varhany Rieger-Kloss v Krnove“. Ještě v roce 1948 byla zaregistrována ochranná známka RIEGER-KLOSS Varhany s.r.o. a společnost se již brzy vrátila na své předválečné pozice na světových trzích. Už v roce 1950 firma produkovala nástroje předválečné úrovně. Roku 1958 zaznamenala firma úspěch na výstavě EXPO 58 a v následujících letech odstartovala dodávku 46 varhan do zemí bývalého Sovětského svazu.

 V důsledku celospolečneských změn po roce 1989 prošel podnik složitou transformací, která byla završena v roce 1994 privatizací formou prodeje svým  zaměstnancům. Za vedení firmy odpovídal Svatopluk Ručka s dalšími společníky z řad zaměstnanců. V této době ovšem nebyl o nástroje tohoto druhu v Evropě velký zájem, proto bylo nutné hledat nová odbytiště, kterýmiž se staly zejména USA a Asie. I přes sveškerou snahou se následují léta nenavázaly na někdejší prestiž a firma spíše bojovala o přežití.

V prosinci roku 2011 odkoupil firmu Ing. Petr Škrbel, jehož hlavní snahou je navrátit firmě někdejší věhlas a společně se svým synem pokračovat v tradici započaté již před více jak 140 lety a vyrábějí varhany špičkové kvality s vynikajícím zvukem. I v takto krátké době je možné řící, že se jim záměr daří a společnost se pomalu vrací na výsluní. Od založení bylo do současnosti vyrobeno 3 735 vynikajících koncertních i chrámových varhan umístěních nejen v České republice, ale zejména v zahraničí, což dokazuje, že její výrobky mají po všech stránkách světovou úroveň. Dodnes prosperující podnik uspokojuje poptávku po celém světě a především na trzích v USA a v Asii.

 

     logo 2013.jpg - 172.78 KB